Sádrokartonové systémy poskytují díky svému rovnému a hladkému povrchu ideální podklad pro povrchové úpravy.
Při aplikaci povrchových úprav je nutné dodržovat technické postupy a směrnice dané výrobci jednotlivých materiálů používaných pro tyto úpravy (barvy, tapety, lepidla, obklady a další povrchové materiály).
Požadavky na podklad
Tmelená místa musí být suchá a
případně sbroušená, aby byly odstraněny případné nerovnosti. Při
zabrušování povrchu nesmí dojít k poškození kartonu vedle tmelených
míst.
V případě nátěrů a použití tapet s mimořádnými požadavky na
rovnost podkladu (např. u lakování nebo vinylových tapet) se doporučuje
použít celoplošné přetmelení.
Celoplošné přetmelení se používá u
stropů s nepřímým osvětlením, se světlem podél plochy apod. a v dalších
zvláštních případech např. jako podklad pro lesklé a polomastné nátěry.
Pro výstavbu prostor, kde je možné očekávat zvýšenou vzdušnou vlhkost (např. domácí koupelny a kuchyně),
se doporučuje pro opláštění použít impregnované desky např. Rigips RBI, popř. impregnované protipožární desky např. Rigips RFI.
Pro takové prostory jsou vhodné zejména systémy ze sádrovláknitých desek Rigidur.
Směrnice pro kvalitu povrchu sádrokartonových konstrukcí
V
praxi se používají rozdílná, často subjektivní kritéria, která se kromě
rovinnosti orientují především na optické vlastnosti (např. viditelnost
formátů desek či viditelnost a zřetelnost spár).
Pro tmelení
sádrokartonových a sádrovláknitých desek byly za tímto účelem zavedeny
čtyři stupně jakosti povrchu vytmelených sádrokartonových konstrukcí:
Stupeň jakosti Q 1
Pro povrchy, na něž nejsou kladeny žádné optické (dekorativní) nároky, je postačující základní tmelení
- zaplnění spár sádrokartonových desek a
- překrytí viditelných částí upevňovacích předmětů.
Broušení, stejně jako nanášení tmelu mimo bezprostřední okolí spáry, se neprovádí.
Stupeň jakosti Q 2
Pro povrchy, na něž jsou kladeny obvyklé nároky na provedení povrchů, je určeno standardní tmelení
- základnítmelení Q 1 a navíc
- dodatečné tmelení (tmelení „na jemno").
Po dokončení tmelení je nutné v případě potřeby tmelené plochy přebrousit.
Stupeň jakosti Q 3
Jsou-li na dokončený povrch kladeny zvýšené nároky, jsou nutná dodatečná opatření - jedná se o speciální tmelení
- standardní tmelení Q 2
a navíc
- širší tmelení spár a přetažení zbývajícího povrchu kartonů vhodným tmelem pro konečnou úpravu.
Po dokončení tmelení je nutné v případě potřeby tmelené plochy přebrousit.
Stupeň jakosti Q 4
Pro splnění nejvyšších nároků na dokončený povrch je nutné celoplošné přetmelení
- standardní tmelení Q 2
a navíc
- široké tmelení spár a celkové přetmelení a vyhlazení povrchu vhodným tmelem (tloušťka vrstvy do 3 mm).
Po dokončení tmelení je nutné v případě potřeby tmelené plochy přebrousit.
Pokud
může být vzhled hotového povrchu ovlivňován „plochým" světlem,
zabraňuje tato úprava nežádoucím efektům (např. změnám stínování nebo
minimálním lokálním nerovnostem).
Základní nátěr
Na
sádrokartonové desky se před další úpravou povrchu - stejně jako u
jiných podkladů - nanáší vhodný základní nátěr (penetrace) odpovídající
navržené povrchové úpravě.
Jako penetrace pod nátěry nebo omítky jsou vhodné základní nátěrové prostředky ředitelné vodou.
Základní
nátěry zředěnou barvou použitou pro konečnou úpravu nepůsobí jako
penetrace (pokud takový postup není výslovně doporučen výrobcem barvy).
Před
tapetováním je nutné nanést základní nátěr (např. Rikombi-Grund) nebo
jinou penetraci doporučenou výrobcem použitého lepidla umožňující
případné pozdější odstranění tapet mokrou cestou.
Pod keramické
obklady se rovněž doporučuje použití základního nátěru (např.
Rikombi-Grund). Vždy je však třeba dbát doporučení výrobce použitého
lepidla.
Základní nátěr musí před dalším zpracováním vyschnout.
Nátěry
Pro
nátěry jsou vhodné disperzní barvy na bázi akrylátové nebo
polyvinylacetátové disperze, aplikované válečkováním nebo stříkáním.
Optimální je nanášení barvy pomocí válečku.
Vhodné nejsou nátěry na bázi minerálů (vápna, vodního skla a silikátů), nedoporučují se ani tradiční hlinkové nátěry.
Silikátové
disperzní barvy by se měly používat pouze v případech, kdy výrobce
zaručuje jejich vhodnost na desky na bázi sádry a poskytuje přesné
pokyny ke zpracování. Mají-li tyto barvy splňovat určité užitné
vlastnosti (např. omyvatelnost), měly by být tyto vlastnosti výrobcem
barvy výslovně zaručeny.
Upozornění: V případě ničím neošetřených
ploch z desek může lícový karton dlouhodobým intenzivním působením
světla zažloutnout a může být nutný dodatečný nátěr. V případě
pochybností se doporučuje zkušební nátěr přes několik šířek desek.
Omítky
Pokud je nutné sádrokartonové desky omítat, používají se sádrové omítky a stěrky.
Stěrky
od firmy Rigips Rimano PLUS nebo Rimano PRIMA se nanáší na předem
vyspárované sádrokartonové desky. Vytmelení spáry je nutné před
nanášením omítky opatřit základním nátěrem Rikombi-Grund nebo jinou
penetrací.
Po penetraci základním nátěrem lze na desky nanášet
rovněž takové tenkovrstvé či strukturované omítky na minerální nebo
syntetické bázi, které jsou podle pokynů výrobce omítek vhodné k tomuto
účelu.
Aby se zabránilo případné tvorbě trhlin, doporučuje se při
aplikaci tenkovrstvých omítek pro vyztužení omítky v prostoru spár
použít pásů z výztužné mřížoviny (perlinka).
Tapety
Používají se všechny obvyklé tapety s využitím tapetovacích lepidel ředitelných vodou.
Před tapetováním se doporučuje provést základní nátěr penetrační
hmotou (pro možnost pozdějšího odstranění tapet bez destrukce
povrchového kartonu).
Keramické obklady
Obecné zásady
Samotný obklad nezaručuje dostatečnou ochranu desek před kapalnou
vlhkostí. Proto v místech, kde je předpoklad ostřikované vody (vany,
sprchové kouty),
je nutné před provedením obkladu aplikovat hydroizolační nátěr (např.
Rigips Duschabdichtung) nebo použít jiný vhodný vodotěsný systém.
Obzvláště je nutno dbát na řádné provedení detailů napojení a styků
jednotlivých konstrukcí.
Obklad se lepí flexibilními obkladačskými lepidly, která jsou
výrobcem deklarována k použití na desky na bázi sádry. Je nutné
respektovat pokyny stanovené výrobcem lepidla pro jeho aplikaci.
Lepidlo se nanáší zubatou stěrkou. Je nutné dbát na dostatečnou dobu vyschnutí lepidla. Plocha obkladů se vysparuje spárovací hmotou, prostupy, kouty a napojení ploch se utěsní trvale pružným silikonovým tmelem (ve vlhkých prostorech se doporučuje fungicidní úprava).
Specifika obkladů na sádrokartonové desky.
Maximální dovolené rozměry obkladů: 300 x 300 x 7 mm, popř. mozaika.
Obklady se provádí na konstrukci:
- standardní rozteč stojin (profilů CW) je 500 nebo
625 mm a dvojité opláštění sádrokartonem z desek ti. 12,5 mm nebo
- rozteč stojin redukovaná na 400 nebo 417 mm a jednoduché opláštění z desek ti. 12,5 mm
Pozor!
Při redukované rozteči profilů CW je snížena hodnota vzduchové neprůzvučnosti oproti standardním konstrukcí; nelze použít standardní instalační držáky „sanitárního programu" pro kotvení zařizovacích předmětů.
Specifika obkladů na sádrovláknité desky Rigidur
Vhodné jsou obkladové materiály standardních rozměrů.
Obklady se provádí na konstrukci:
- standardní rozteč stojin (profilů CW) max. 525 mm a jednoduché opláštění z desek Rigidur ti. 12,5 mm nebo
- rozteč stojin redukovaná na max. 500 mm a jednoduché opláštění z desek Rigidur ti. 10 mm
Spáry mezi deskami Rigidur nesmějí být tmeleny lepidlem na obklady - je
nutno provést tmelení či lepení podle technologie.
